Photo by Lidstvo používá plasty něco přes sto let. Život bez nich si dnes nelze ani představit. Oblékáme plastové oblečení. Bydlíme v domech z plastu s plastovým nábytkem. Jíme potraviny z plastových obalů plastovým příborem. Plasty jsou všude kam se podíváme. Bohužel doslova.
Globální roční produkce plastů překročila 320 miliónů tun. Přičemž recyklovaných je pouze 9% a až 13 milionů tun. Čtyři procenta světové roční produkce plastů končí každý rok nekontrolovatelně v mořích a krajině. Státy Evropské unie vypustí ročně do moří 150 až 500 tisíc tun umělohmotných odpadů, které vytvořily další „kontinent“. Jejich rozklad trvá stovky let, oceány jsou plné mikroplastů, částeček menších než 5 mm, čímž se z nich stává „plastová polévka“. Mikroplasty byly nalezeny v půdě, v ovzduší, v pitné vodě, v kuchyňské soli, ale i v medu nebo rybách. Jen země EU vypouští každý rok do životního prostředí 75 až 300 tisíc tun mikroplastů. Vědci přitom doposud neznají vliv mikroplastů na lidské zdraví, pozitivní však určitě není. Problematiku řeší i OSN, G7 i G20. Přesto, že je Evropská unie zodpovědná zřejmě jen za zlomek světového znečištění, chce být leadrem a příkladem ostatním zemím světa.
Legislativa omezující plasty prošla jedním z nejrychlejších procesů v celé historii EU a Hnutí DUHA se na ni bezprostředně podílela
Různý přístup k jednorázovým plastovým výrobkům.
Evropská komise si v Plastové strategii vytyčila cíl, aby do roku 2030 byly na trhu EU všechny plastové obaly znovupoužitelné nebo recyklovatelné. V návrhu směrnice se zaměřila na omezení těch plastových odpadů, které se v největším množství objevují na evropských plážích. Pro tyto plastové odpady zvolila různé přístupy:
- snížení spotřeby: pro kelímky na nápoje (včetně víček) a jídelní boxy. Směrnice požaduje, aby členské země zajistily snížení jejich spotřeby mezi roky 2022 a 2026.
- zákaz uvádění na trh: pro uchošťuchy s plastovým tělem, příbory, talířů, brček, nápojových míchátek, tyčinek balónků, výrobků z oxo-degradabilních plastů (jde o plasty vyrobené z ropy a obsahující látku, která způsobí jejich rychlejší rozpad na mikroplasty) a výrobky expandovaného polystyrenu vyrobených jídelních boxů a nádob pro nápoje. Směrnice požaduje, aby členské země zajistily, že tyto výrobky nebudou uváděny na trh od roku 2021.
- požadavky na výrobky: Členské země EU zajistí do roku 2024, aby plastové lahve s obsahem do 3 litrů neměly odjímatelné víčko. Dále zajistí, aby do roku 2025 byly PET lahve vyrobeny minimálně z 25% z recyklovaného plastu a do roku 2030 aby všechny plastové lahve obsahovaly 30% recyklovaného plastu.
- požadavky na značení výrobků: hygienické vložky, tampony a tamponové aplikátory, vlhčené ubrousky, tabákové výrobky s filtrem a kelímky na nápoje. Směrnice požaduje, aby od roku 2021 tyto výrobky obsahovaly informaci o obsahu plastů a způsobu nakládání s nimi když se stanou odpadem.
Rozšířená zodpovědnost výrobců.
Členské země zajistí do konce roku 2024, aby výrobci níže uvedených výrobků hradili náklady na informační kampaň, sběr odpadů z těchto výrobků, přepravu a úpravu, ale také náklady na čištění životního prostředí od těchto výrobků (netýká se rybářského náčiní). Jedná se o jídelní boxy, balíčky a obaly, nápojové lahve do objemu 3 litrů, lehké plastové odnosné tašky, vlhčené ubrousky, balónky, rybářské náčiní a tabákové výrobky s filtrem (zde je platnost již od 5 ledna 2023).
*požadavek na tříděný sběr: Členské státy EU učiní takové kroky pro tříděný sběr k následné recyklaci nápojových lahví s objemem do 3 litrů, aby zajistily, že do roku 2025 bude 77% hmotnosti lahví vytříděno a do roku 2029 šlo o 90% lahví. Členské státy EU si dále nastaví vlastní cíle pro minimální roční míru sběru rybářského náčiní.
Zálohování je klíč.
Mnoho detailů musí Evropská komise ještě vyjasnit. Nicméně je evidentní, kam směrnice míří.
Můžeme očekávat, že výrobci jednorázových plastů ponesou náklady na sběr, ale dokonce i čištění životního prostředí od svých výrobků. Už to nebude záležitost dobrovolníků, ale výrobců zajistit úklid řek, příkopů a lesů. Směrnice také v podstatě tlačí členské země EU k zálohování jednorázových plastových lahví, protože nikde na světě nedokázali vysbírat přes dobrovolný kontejnerový sběr více než 70% plastových lahví. Jediný známý způsob jak toho docílit je zálohování jednorázových lahví.
Omezit užívání plastů můžeme všichni.
Evropská unie chce potvrdit vedoucí postavení při řešení globálního plastového problému. Nicméně řešení neleží pouze na Evropské komisi. Konkrétní kroky musí udělat národní orgány, kraje, města i průmysl. Pozitivních příkladů je již celá řada , dokonce i Buckinghamský palác, který přestal používat plasty na jedno použití. Pochvalu si zaslouží také ex ministr Brabec se svou iniciativou #dostbyloplastu apelující na prodejce, aby dobrovolně omezili používání jednorázových plastů.
Ostatně každý ze své funkce může omezit vliv plastů na životní prostředí. Přičemž platí, že kdo není součástí řešení, je součástí problému.
