Třetinu hmotnosti našich popelnic tvoří takzvaný biologicky rozložitelný odpad: zbytky z kuchyně a ze zahrádky. Na skládce se tento druh odpadu rozkládá a produkuje metan – skleníkový plyn, který je dvacetkrát silnější než oxid uhličitý. Odkládání bioodpadu na skládky a do spaloven zároveň představuje zcela zbytečné plýtvání důležitými živinami, které posléze chybí v půdě a musí se nahrazovat umělými hnojivy – kompost totiž obsahuje především humus, neocenitelnou surovinu. V půdě zadržuje vodu, zachycuje škodlivé látky a vyrovnává kyselost. Humus i ostatní půdní organická hmota snižují nebezpečí eroze a zároveň stimulují růst a posilují zdraví rostlin na zahrádce. Kompostováním bioodpadu tedy zabijete dvě mouchy jednou ranou.
Proč kompostovat?
Kompost má spoustu přínosů, například:
• Je skvělým hnojivem – a zadarmo. Kompost můžete použít pro pěstování květin, zeleniny i pokojových rostlin (více v kapitole Zahrada).
• Nemusíte v zahradnictví kupovat rašelinu – její těžba ničí unikátní přírodní biotop, označovaný za evropskou obdobu deštných pralesů.
• Méně odpadků na skládce = nižší náklady na svoz popelnic. Kompost je skvělým využitím pro odpad z domácnosti nebo zahrady.
• Dobrý pocit – podporujete ekologické a udržitelné zdroje.
Jak na to?
1. Pokud máte zahradu
Pokud máte zahradu, pak je to snadné – založte si kompost. Vyberte vhodné místo (nezpevněná půda, stinné místo) a vyrobte například dřevěný kompostér. Naspod položte drobné větvičky, které zlepší a urychlí kompostování. Do nachystaného kompostéru můžete postupně přidávat odpad. Pokud do něj sypete větší množství stejného materiálu (například trávy), promíchejte jej s půdou ze záhonku nebo se zralým kompostem. Předejdete tím tvorbě zápachu.
2. Pokud nemáte prostor na klasický kompost
Pokud nemáte prostor na klasický kompost, můžete si zkusit vyrobit vermikompostér. Pokud se vám nechce vyrábět, můžete si ho koupit.
3. Komunitní kompostování
Opravdu, ale opravdu se Vám domů kompostér nehodí? Nevadí. Řešením je komunitní kompostování. Můžete se domluvit na obecním úřadě či radnici, aby Vám před domem zřídili malé, uzavřené a čisté obecní kompostoviště. Spokojeni jsou s ním například lidé z paneláků v pražské čtvrti Řepy. Nebo se domluvte s pár sousedy, a pokud má někdo z Vás soukromý pozemek, na němž je možné kompost zřídit, máte vyhráno.
Patří do kompostu:
• zahradní odpad - tráva, listí, květiny, stonky a drobnější větve, seno, sláma, plevel, piliny, dřevní štěpka, odřezky z vinné révy, uhlí ze dřeva
• znečištěný papír (čistý papír je lepší recyklovat)
• trus býložravých domácích zvířat (králíci, slepice)
• kousky dřeva
• kuchyňský odpad - káva, čajové sáčky, podrcené skořápky z vajec, bioodpad z kuchyně (slupky ze zeleniny a ovoce – i citrusové plody), papírové kapesníky, podrcené ořechové skořápky
TIP: Zbytky vařených jídel se doporučuje dávat jen v malých množstvích. Smíchejte je s větším množstvím suchého materiálu.
Nepatří do kompostu:
• zbytky masa, ryby, kosti
• mléčné výrobky
• uhynulá zvířata
• trus masožravých zvířat
• piliny z dřevotřísky
• kořenící plevelné rostliny
• popel
• sáčky od vysavačů
• čisticí prostředky, chemikálie barvy, ředidla, léky
• chemicky ošetřené zbytky
• plasty, porcelán, sklo, kovy