Je zálohování potřeba a bude zálohování pro města a obce přínosem?
Kolem zálohování probíhá vcelku ostrá debata, ve které dochází k častým nedorozuměním a nepochopení i u lidí na funkcích, kde by měly být odborné znalosti odpadové problematiky základem. Za Svaz měst a obcí tak například vystupuje Ing. Olga Dočkalová, starostka obce Sudice, předsedkyně Komise ŽP SMO ČR a členka Předsednictva SMO ČR, která ve svém dopise ministru životního prostředí Hladíkovi píše:
“Vážení kolegové starostové,
reaguji tímto na dopis pana ministra Hladíka z 28. července 2024, který byl rozeslán všem obcím do datových schránek. Je třeba uvést některé věci a tvrzení na pravou míru. Mystifikace veřejnosti a Vás starostů v přímém přenosu přes média i přes dopisy už bylo dost.
1) V dopise se uvádí, že musíme zavést povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky proto, že nesplníme sběr plechových obalů od nápojů v roce 2026. Není to pravda. ČR má vyjednanou výjimku s Evropskou komisí na hliník do roku 2035. Každý stát mohl zažádat o jednu výjimku a toho využila řada dalších členských států. Tuto výjimku vyjednalo MŽP za bývalého ministra Richarda Brabce. O tomto se aktuálně MŽP nikde nezmiňuje a dělá, že výjimka neexistuje…”
Jedná se bohužel o naprosté nepochopení problematiky. V souvislosti s kovovými obaly jsou v evropské legislativě dva různé cíle. Jeden se týká cílů (vytřídit 50 % do roku 2025 a 60 % do roku 2030) pro vytřídění všech hliníkových obalů (článek 6, odstavec 1 směrnice č. 2018/852), tam máme vyjednanou výjimku.
A pak je druhý cíl z nařízení o obalech, kde se požaduje aby všechny členské země EU zavedly zálohování jehož cílem by mělo být dosažení 90% tříděného sběru PET lahví a nápojových plechovek. Nařízení umožňuje členským státům ze zavedení zálohování výjimku. Země, které v roce 2026 vytřídí 80 % nápojových plechovek a PET lahví uvedených na trh musí předložit strategii a plán opatření, jak dosáhnout 90% cíle k 1. 1. 2029 (§3 článku 44). Čili pan ministr Hladík psal obcím o nutnosti zavést v Česku zálohování kvůli nařízení o obalech a nikoli kvůli směrnici o obalech, jak chybně pochopila zástupkyně SMO ČR.
Smutným faktem je, že Česko v roce 2022 vytřídilo pouze 26 % nápojových plechovek a 73 % PET lahví. Šance na dosažení tříděného sběru 80 % PET lahví a nápojových plechovek v roce 2026 je tedy na úrovni zázraku. Navíc podle Eko-komu pouze 75 % občanů třídí odpad, PET lahve třídí 80 % občanů. To však na dosažení vytřídění 90 % PET lahví a nápojových plechovek v roce 2029 nestačí. Především proto, že Eko-kom je sice schopen ekologickou výchovou zvyšovat podíl třídících občanů, ale maximálně o půl až jeden procentní bod ročně, jak sám uznal ředitel Eko-kom Z. Kozel. Míru zapojení obyvatel do třídění odpadů ovlivníme pouze ekologickou výchovou, nebo ekonomickou motivací (zálohami, nebo platbou podle produkce/objemu vytvořených odpadů). Zde nám žádné technologie nepomohou (ani automatické dotřiďovací linky, ani přetřiďování směsných odpadů).
Samozřejmě, že nemusíme zavádět zálohování jako to udělalo 16 evropských států a další se k tomu chystají a můžeme jít vlastní neprobádanou cestou. Z door-to-door systému přejít na room-to-room a třídit v každé domácnosti. Zavést nikde na světě nevyzkoušené digitální zálohy, kdy vracení zálohy je podmíněno vlatnictvím mobilního telefonu s aplikací a skenováním kódu na nápojovém obalu a na kontejneru. Ale toto bychom museli zavést velmi rychle, v řádu několika málo let. Náklady na intenzifikaci sběru a digitální zálohy vypočítalo MŽP na 2,3 mld. Kč v investicích a 3 mld. Kč/rok provozních nákladů (tedy 275 Kč/obyv a rok).
A jaké budou náklady zavedení zálohového systému, který legislativně garanuje v roce 2029 vytřídění 90 % nápojových plechovek a 91,5 % PET lahví (s výjimkou mléčných nápojů a alkoholických nápojů)?
Počítejme společně. Obce v ČR hlásily Eko-komu, že je svoz 1 t plastů stojí průměrně přes 10 000 Kč. Pokud dojde k zálohování, pak se namísto 1 t sveze obec 0,75 t plastů, protože žluté kontejnery obsahují maximálně 25 % PET lahví. Náklady obcí tedy poklesnou na (10 000 Kč*0,75 t 😊 7 500 Kč/t.
Jenomže se argumentuje, že PET lahve jsou to nejcennější mezi plasty a obce přijdou o zisk z prodeje PET lahví. (Obce peníze za prodej PET lahví nedostávají, tento zisk inkasují svozové firmy, nebo dotřiďovací linky). Jedna tuna PET lahví se dá prodat maximálně za 10 000 Kč (spíše méně). Obce tedy z každé tuny plastů přijdou o 0,25 t PET lahví. Svozové firmy tedy zdraží svoz tuny plastů o 10 000 Kč * 0,25t \= 2 500 Kč. Náklady obcí při zavedení zálohování budou 7500 Kč + 2500 Kč \= 10 000 Kč/t. Tedy stejné jako nyní.
samozřejmě, že jde jen o hrubý výpočet nepočítající s frekvenci svozu plastů, ale nějaký základní rámec pro úvahy to dává.
Navíc však obce získají: 15 % z nevybraných záloh, tedy cca 14-25 Kč/os a rok a ubyde jim PET lahví v nádobách na směsný odpad, to je další úspora cca 8 Kč/os. Dále ušetří na úklidu za poházené PET lahve v příkopech a přírodě. Závěrem: obce by měly na zavedení zálohování vydělat 22-33 Kč/os a to jsme do výpočtu nezahrnuli nápojové plechovky, kterých se ve směsném odpadu a v přírodě povaluje dalších 11 tisíc tun ročně. Oproti nevyzkoušenému pokusu dosáhnout vytřídění 90 % PET lahví a nápojových plechovek pomocí mobilních telefonů a urychlenou intenzifikací třídění na úrovni jednotlivých domácností s náklady kolem 275 Kč/os a rok bude zálohování pro obce přínosem.
Ing. Ivo Kropáček
odpadový expert Envirostyl, s.r.o.